[Autor: Mons. Pierino Galeone, padre; redakční úvodník z časopisu Servi della Sofferenza, 2009/4]
První slavení Velikonoc nové a věčné smlouvy se odehrálo ve večeřadle, kdy Kristus předznamenal za přítomnosti apoštolů oběť na kříži. V ustanovení Eucharistie, v níž je reálně přítomno Ježíšovo tělo, krev i Božství, není zahrnuto pouze zpřítomnění oběti na kříži, ale též pokrm božského života pro duše, a to ve slovech „vezměte a jezte“ (Lk 22, 19), „vezměte a pijte“ (Mt 26, 27). Záměrem Ježíšova příkazu „to konejte na mou památku“ (Lk 22, 19) bylo zahájit slavení Velikonoc, které bude pokračovat během staletí, až do konce světa.Proto ustanovil Ježíš ve večeřadle služebné kněžství, jemuž dal moc zpřítomňovat prostřednictvím eucharistické liturgie velikonoční tajemství. Ve večeřadle svěřil Ježíš apoštolům a církvi vydechnutím Ducha moc odpouštět hříchy, čímž ustanovil svátost smíření. Večeřadlo se tak stalo místem, kde Ježíš ustanovil Eucharistii, „oběť kříže“ a pokrm pro duše, a také místem, kde ustanovil svátost smíření a kněžství, jemuž svěřil vysluhování Eucharistie a službu odpuštění.