Autor: Mons. Pierino Galeone, Padre; redakční úvodník z časopisu Servi della Sofferenza, 2011/4
Když mluvil Petr o vzkříšení Mistra, říká: „a my jsme toho svědky“, a když Ježíš posílal apoštoly do světa, řekl: „Hlásejte obrácení a odpuštění a buďte mi svědky.“ Co znamená být svědkem? Svědek je znamením určitého kontextu. Například kouř, který vychází z komína, je znamením, že dole hoří oheň; dítě je znamením tatínka a maminky, protože člověk by zde nemohl být, kdyby nebylo tatínka a maminky. Znamení je tedy svědectvím o něčem, co nelze vidět. Spojení znamení a skutečnosti se nazývá svědectví a osoba, která toto svědectví vydává, se nazývá svědek.
O čem máme podle evangelia svědčit? Svědek, o němž hovoří evangelium a svatý Petr, je ten, kdo je svátostným znamením, znamením Vzkříšeného. A co znamená, že Kristus vstal z mrtvých? Znamená to, že Ježíš je Boží Syn, který se stal člověkem, umřel a vstal z mrtvých. Umřel na odčinění hříchů světa a vstal z mrtvých, aby nám daroval božský život, učinil z nás Boží děti, bratry mezi sebou a dědici nebe.
Ježíšovo vzkříšení je tedy svědectvím, že to, co se v něm odehrálo, je pravdivé. Vtělil se, trpěl, umřel a vstal z mrtvých, aby odčinil hříchy a daroval nám božský život. Jestliže vstal z mrtvých, a Ježíšovo vzkříšení se událo Božím působením, znamená to, že Bůh potvrdil to, čeho chtěl Ježíš dosáhnout svým utrpením, smrtí a vzkříšením – čili odčinění a odpuštění hříchů. Ježíš byl tedy vzkříšen, aby dosvědčil v náš prospěch odčinění hříchů a odpuštění ze strany Otce.
Toto je první svědectví. Ale pozor, svědectví o tomto Ježíšově tajemství je shrnuto v jeho vzkříšení. Petr říká: „já jsem svědek“ a také všichni apoštolové jsou svědky Vzkříšení.
Aby bylo přesvědčení apoštolů úplné, zralé, aby byli svědky Vzkříšeného, odkazuje evangelium na souhrn prvků a činitelů, pro něž se nelze vyhnout přesvědčení o Ježíšově vzkříšení.
Dva emauzští učedníci nejprve během cesty hovořili o Ježíši, ale nevšimli si, že tím poutníkem, který s nimi rozmlouval, byl právě on – Ježíš, kterého pak rozpoznali při lámání chleba. Vrátili se do večeřadla, kde vypověděli apoštolům všechno, co se jim stalo, když vtom se Ježíš zjevil. Když Ježíš vstoupil, všichni se dívali a měli pochybnosti: Je to přízrak, je to skutečně on?
Měli pochybnosti, protože si mysleli, že vidí přízrak. Ježíš však říká: Ne, nejsem přízrak, jsem to opravdu já, aby podal důkaz, že je to opravdu on – z masa a kostí – a že je vzkříšen, protože jej viděli mrtvého, nebo alespoň v celém Jeruzalémě si mysleli, že ten zločinec, který si říkal židovský král, je mrtev. Longinus mu zasadil ránu z milosti kopím do boku a Ježíš říká: Jsem to opravdu já, podívejte se, dotkněte se a ukázal jim rány na rukou a nohou. A apoštolové, jak postupně jejich smysly ověřovaly, že to je opravdu On, z masa a kostí, a že to není přízrak, měli velikou radost: Vždyť je to On!
Ježíš však tuto radost zmírnil, aby nepřekročila míru, ale sestoupila do reality: „Máte tady něco k jídlu?“ – „Máme pečenou rybu.“ Evangelium popisuje, že Ježíš si ji vzal a pojedl před nimi.
Poté co uvedl smysly apoštolů do správné roviny – oči, chuť, dotyk, sluch – postupuje Ježíš k duchu, k mysli a emauzským učedníkům říká: „Copak jsem vám neřekl, že toto se musí stát Kristu, který musel být ukřižován, umřít a třetího dne vstát?“ Otevřel jim oči rozumu, a proto jak apoštolové, tak učedníci z Emauz byli získáni a přesvědčeni o skutečnosti, že Ježíš byl opravdu vzkříšen. Poté mohl Ježíš říci: Dosvědčil jsem vám, že jsem byl opravdu vzkříšen, nyní jděte do světa, hlásejte obrácení a odpuštění a buďte mými svědky.
Ježíš umožňuje dotknout se ho rukou, aby bylo zjevné, že byl vzkříšen, že má nový život. Jak se my můžeme dotknout toho, zda jsme se skutečně obrátili a prostřednictvím odpuštění získali život Vzkříšeného? Skrze dobré skutky. Které to jsou dobré skutky? Boží život je původcem dobrých skutků. Jestliže konáš dobré skutky, je to znamení, že máš v sobě Boží život. A protože Boží život k tobě přichází přes odpuštění, víru a křest, svědčíš o tom, že žiješ Kristovo vzkříšení – tedy dobrými skutky, které pocházejí z Božího života. Které jsou ty dobré skutky, které svědčí o Vzkříšeném, o obrácení a odpuštění? Když se milujeme navzájem, jak nás Ježíš miloval, čili respektujeme se a jsme jeden k druhému opravdu velice milí, trpěliví, laskaví, milosrdní.
Svědectví lásky je tím nejlepším svědectvím dobrých skutků. Svatý Jan říká, že bratrská láska je dokonalostí lásky, protože poslušností dostáváme Boží lásku do svého nitra, avšak Boží láska v nás se stává celistvou, jestliže ji obracíme vůči srdci bližního prostřednictvím bratrské lásky.
Bratrská láska jsou ony dobré skutky, které svědčí o životě Vzkříšeného v nás, vydávají svědectví o obrácení, o odpuštění a vyjadřují, že jsme opravdu prožili Velikonoce. A díky dobrým skutkům máme také účast na Ježíšově poslání: „Hlásejte obrácení a odpuštění“ – čili hlásejte Vzkříšení.
Co ty hlásáš svými skutky? Hlásáš Krista, satana nebo svět prostřednictvím přilnutí k věcem světa, k potěšením těla, ke svému já? Koho hlásáš svým životem? Jsou tvé skutky dobrými skutky, skutky Božího života, skutky Vzkříšeného, nebo naopak jsi ještě ve hříchu a tvé nedobré skutky dosvědčují přítomnost zlého ducha, protože hřích je přítomností satana? Uvaž, co hlásáš svými skutky v rodině, na pracovišti, ve světě, v těchto zvláštních momentech života společnosti. O kom chceš svědčit svým způsobem myšlení, mluvení, jednání, když jsi na ulici, v baru, na stadionech, před televizí? Svědčíš o Vzkříšeném Kristu?