Dědictví otců zachovej nám, Pane!

Dne 25. 5. 2012 se v bazilice sv. Praxedy v Římě uskutečnila slavnostní mše u příležitosti zahájení příprav Cyrilometodějského jubilea k uctění památky sv. Cyrila, který v přilehlém klášteře žil.

Celý rok 2013 je významným rokem pro Českou a Slovenskou republiku. V tomto roce si obě krajiny připomínají výročí příchodu soluňských bratří Cyrila a Metoděje na územie tehdejší Velké Moravy. Kdo to byli Cyril a Metod? Čím se proslavili?

Život Cyrila a Metoděje

Cyril (vlastným menom Konštantín) a Metod (vlastným menom Michal) sa narodili v druhom najvýznamnejšom meste Byzantskej ríše  - Thessaloniké (slovansky Solún). Cyril (mladší z bratov) sa narodil v r. 826 (alebo 827), starší Metod v r. 815 v rodine vojenského štátneho úradníka. Solún bolo prístavné mesto s rušným životom a žilo v ňom mnoho slovanských rodín. Je možné, že matka Cyrila a Metoda ovládala niektorý slovanský jazyk a volala sa Mária. Rovnako otec solúnskych bratov Lev ovládal ako vysoký štátny úradník slovanskú reč. Cyril a Metod sa formovali pod vplyvom Byzantskej kultúry a znalosť slovanského jazyka im neskôr pomohla v ich budúcej veľkej misii. Obaja bratia boli veľmi vzdelaní. Metod študoval právo a jazyky. Po končení študií spravoval byzantskou župu, ktorej väčšinu tvorili Slovania. Cyril (Konštantín), najmladší syn sa venoval filozofii, literatúre a kresťanskému učeniu. Podľa prameňov mal ako sedemročný sen, v ktorom stratég mesta zhromaždil pred neho všetky ženy mesta a on si mal vybrať jednu z nich za ženu. Konštantín oslnený najkrajšou ženou si vybral Sofiu – Múdrosť. Tým bolo predurčené jeho štúdium filozofie a vied v cisárskej škole v Carihrade. Kvôli svojej vášni k múdrosti dostl prezývku Konštantín – Filozof. Neskôr sa spolu s bratom Metodom utiahli do kláštora na horu Olymp, túžiac po duchovnom živote. Asi v roku 860 boli obaja bratia vyslaní do krajiny Chazarov (územie dnešnej Ukrajiny), kde mali  vyučovať vieru.  Tu sa im podarilo pokrstiť dvesto Chazarov. Veľkou udalosťou bolo nájdenie ostatkov sv. Klementa, ktorú tu žil vo vyhnanstve. Po nájdení tieto ostatky preniesli do Ríma, kde sú uložené v kostole Sv. Klementa.

Príchod na Veľkú Moravu

Prenesieme sa teraz na panovnícky dvor Rastislava na Veľkej Morave. Rastislav bol na svoj stolec dosadený Ľudovítom, prezývaným aj Nemec. Rastislav však nemienil posluhovať franskej politike, uvedomil si silu kresťanstva ako aj praktickosť cirkevnej moci pre upevnenie suverenity štátu. Rozhodol, že v jeho krajine bude samostatné biskupstvo  alebo arcibiskupstvo podriadené jemu alebo Rímu. Pomohlo by to emancipácii veľkomoravskej ríše od nemeckého vplyvu. Najprv sa Rastislav obrátil na Rím, ktorý však jeho žiadosti nevyhovel. Z politických dôvodov sa obrátil na Byzantskú ríšu a poslal k cisárovi Michalovi III svoje posolstvo. Byzantská strana si uvedomila, že nejde len o pomoc politickú, ale aj kultúrnu. Započala sa nová misia, ktorej sa mali zhostiť Konšatantín s Metodom. Solúnski bratia boli na to najpovolanejší. Ovládali slovanský jazyk, boli vysoko vzdelaní, mali dobré organizačné schopnosti. V roku 863 sa Konštantín a Metod spolu s niekoľkými spoločníkmi (Kliment, Sava, Angelár, Naum, Vavrinec a ďalší) opustili svoju rodnú zem, prišli na Veľkú Moravu a šírili tu kresťanstvo a kultúru. Správne pochopili, že ak chcú byť úspešní, musia sa prispôsobiť rečou i kultúrou miestnemu obyvateľstvu. Konštantín zostavil slovanské písmo – hlaholiku, z ktorej sa neskôr vyvinula cyrilika. Preložili do slovanskej reči bohoslužobné knihy a časť Biblie. Keď zistili, že sa pre Slovanov konajú bohoslužby podľa západného – latinského obradu, prispôsobili sa tomu a v roku 867 sa vybrali do Ríma k pápežovi Hadriánovi II. Aj s ostatkami sv. Klimenta a so žiadosťou o možnosť slávenia latinskej liturgie v jazyku ľudu. Pápež im vyhovel.

Konštantín sa už na Veľkú Moravu nevrátil. V Ríme ochorel, vstúpil do kláštora, kde prijal meno Cyril a a 14. Februára tam v roku 869 zomrel. Misia Metoda však ešte neskončila. Bol vysvätený na biskupa a musel čeliť rôznym intrigám. Snažil sa o šírenie kresťanstva medzi Slovanmi, ovplyvnil Čechov, Maďarov aj Vislanov. Podľa tradície pokrstil české knieža Bořivoja a jeho manželku sv. Ludmilu, pokrstil aj knieža Vislanov v Poľsku. Hoci mu okolo roku 882 sily ubúdali, chcel ešte dokončiť preklad Biblie  do staroslovienčiny. Pomáhali mu dvaja z jeho žiakov a preklad sa podaril. Zomrel vo veku 70 rokov 6. apríla 885. Za svojho nástupcu určil Gorazda, svojho učeníka slovanského pôvodu. Miesto smrti a hrob Metoda dodnes nie je známe, predpokladá sa, že to bolo hlavné mesto Moravy, ktoré nepoznám.

Dielo a odkaz svätých bratov zo Solúna spočíva jednak v ich veľdiele – priblížení a umožnení liturgie v slovanskom jazyku obyvateľom Veľkej Moravy, ako aj v kultúrnom a náboženskom dedičstve, ktoré nám Cyril a Metod zanechali a na základe ktorého sa slovanské národy ďalej rozvíjali.

Velehrad

Od dob po pádu komunismu, tj. po listopadu 1989 probíhá na Velehradě vždy v červenci Národní pouť. V předvečer hlavního svátku, tj. 4. července jsou zde tzv. Dny lidí dobré vůle. Každoročně se jich účastní mnoho lidí. Zcela jistě se jedná o největší oslavy spojené se státním svátkem v ČR.

Foto: Michal Zahálka

Foto: Michal Zahálka

Letos proběhl už čtrnáctý ročník. Jde o nabídku nejen pro věřící. Jsou zde hry pro děti, pohádky, mladí fotbalisté si zakopali pod vedením Antonína Panenky, v blízkém gymnáziu bylo několik výstav a večer je slavnostní koncert, jehož výtěžek je rozdělen na vybrané projekty (Adopce nablizko, České katolické biblické dílo a Nadační fond ADIUVARE). V tom prvním roce po pádu komunismu (r. 1990) byl zde přítomen i papež Jan Pavel II.  a od té doby zde stojí papežský kříž.

Foto: Michal Zahálka

Nejinak tomu bylo i letos – kdy si připomínáme 1150.leté výročí jejich příchodu na Velkou Moravu – hlavním celebrantem byl papežský legát:kardinál Josip Bozanić, arcibiskup záhřebský, jenž zastupoval Svatého otce Františka, koncelebrující byli biskupové Čech, Moravy a Slezska a slavnostní poutní mše byla přenášena Českou televizí a Českým rozhlasem Praha.  Navíc, v roce víry, se zde konají celoroční poutě.

Velmi „sledovaná“ byla Národní pouť biskupů, kněží a jáhnů, která proběhla v době od 15.-17. Kněžské povolání bylo ústředním tématem programu. Stovky věřících a desítky kněží jsou ve velehradské bazilice k vidění často. Při této pouti to ale bylo obráceně: poutní chrám zaplnily stovky kněží a desítky věřících.

Ve dnech 16.6.-4.7. proběhla také cyklopouť Thessaloniki -Velehrad (Soluň – Velehrad), takže letos je na Velehradském poutním místě opravdu živo.

My s Lucií jsme se přidaly k mládeži, která putovala celý týden, a to ze Znojma směrem na Velehrad. Tuto tradiční pouť konají v polovině srpna. Zajímavé bylo, že se putovalo z různých stran Čech a Moravy a těsně před Velehradem se všech 18 proudů slilo v jeden veliký dav věřících. Přidaly jsme se někdy v polovině, ale i tak předposlední den ujití těch 38 km nám oběma (a nejen nám J dalo velmi, velmi zabrat). Docela jsme měly dost, ale myslím, že se nám podařilo vydat dobré svědectví. Večer po nejdejlší trase se vyhlašovala „Miss pajda“, obstály jsme a nebyly nominovány.

Foto: Roman Szpuk

V tomto roce byl také u katedrály v Brně postavěn Památník sv. Cyrila a Metoděje, neboť jsou spolupatrony brněnské katedrály Petra a Pavla i  celé diecéze. Jako inspirace k hodnotám, jejichž nositeli se stali, bylo v areálu Petrova v Brně umístěno sousoší. Toto sousoší by se mělo stát nejen symbolickým poděkováním za působení svatých Cyrila a Metoděje, ale i připomínkou hodnot, které přinesli a šířili.

Foto: Tomáš Hájek

V Brně také probíhá několik výstav, je to připomínka víry pro všechny. Také bylo natočeno několik filmů o životě Cyrila a Metoděje.

Také naše farnost nese název Cyrila a Metoděje. Je zde kostel, zasvěcen těmto patronům. V kostele jsou fresky, které zobrazují jak Cyril a Metod káží slovanskému lidu a také „křest Bořivoje“, našeho knížete.

Koncem června jsme zde ve farnosti měli také radost z vysvěcení nového kněze, protože byl zdejší rodák v červnu  vysvěcen na kněze.

Takže celý rok „slavíme“ a účastníme se na různých akcích.

Bratři se Soluně jsou označováni jako slovanští věrozvěstové, Slované obývající Velkou Moravu je přijali za své učitele a díky nim se naučili číst a psát, diky nim mohli poprvé porozumět slovům při bohoslužbě . Oba bratři významně ovlivnili nejen tehdejší Velkou Moravu, tedy hlavně Česko, Slovensko a Maděrsko, ale i Rusko, Bulharsko, Srbsko, Bělorusko, Chorvatsko a Polsko. Oslavy nejsou tedy chápány jako čistě církevní, protože věrozvěstové stáli také u počátku naší státnosti.

Zbývá jen dodat: Svatí Cyrile a Metoději.... orodujte za nás, za naši zem a celou Evropu!

Zdroje:
Proglas, Peerfket 2004, E. Paulíny, V. Turčány, M. Chrovátová, M. Kučera, A. Fischerová, farní časopisy Cesta, Dolní Bojanovice, Siard Brno-Židenice, internet.stránky (www.welehrad.eu, www.fatym.com)

Obrázky z internet.stránek:
www.zamoravu.eu, www.ado.cz, www.jesuit.cz, zpravy.idnes.cz, www.ceskatelevize.cz, encyklopedie.brna.cz

Malý kvíz o patronech Moravy – sv. Cyrilu a Metodějovi

1.      Kdy přišli sv. Cyril a Metoděj na Moravu?

a)      v r. 836

b)     v r. 863

c)      v r. 1001

 

2.      V jakém vztahu k sobě byli?

a)      bratři

b)     otec a syn

c)      kamarádi ze studií v Soluni

 

3.      Mluvíme o sv. Cyrilu a Metoději. Kdo tedy byl Konstantin?

a)      světec, jehož ostatky přinesli Cyril a Metoděj na Moravu

b)     nejmladší bratr Cyrila a Metoděje

c)      jméno Cyril přijal Konstantin až v klášteře v Římě ve 42 letech

 

4.      Cyril sestavil písmo pro slovanský jazyk. Jak se mu říkalo?

a)      azbuka

b)     cyrilice

c)      hlaholice

 

5.      Kde je Cyril pohřben?

a)      na Velehradě

b)     v kostele sv. Klimenta v Římě

c)      v rodné Soluni

 

6.      Velehrad navštívil i papež Jan Pavel II. V kterém roce to bylo?

a)      1990

b)     1989

c)      2010

správné odpovědi:

1b, 2a, 3c, 4c, 5b, 6a, 7a