Od 17.11. do 20.11. 2022 se na farách v Jimramově uskutečnil duchovní pobyt mládeže pořádaný Sekulárním institutem Servi della Sofferenza (dále SdS). Účastníci měli možnost prohloubit svůj vztah s Ježíšem, popovídat si o víře s vrstevníky, vyřešit své problémy nebo najít odpovědi na své otázky. Zažít příjemné dny v zasněžené Vysočině, či jen tak spočinout a odpočívat.
Myslím si, že toto vše se povedlo a všichni se vraceli domů plní radosti, s jistým dojetím a s očekáváním dalšího setkání.
Celý pobyt započal společným obědem ve čtvrtek 17.11. po společném příjezdu z Brna. Někteří přijeli už ve středu, a tak se mohli aklimatizovat na vysočinské podnebí. Nakonec se nás sešlo dvacet.
Mužská část účastníků přespávala v nádherně vyhřáté faře v Jimramově pod strmým kopcem, který společně s řekou, protékající podél zahrady, vytváří hranici mezi diecézemi. Ženské osazenstvo na faře v Sulkovci (co by kamenem dohodil od kostela), kde se odehrávala největší část programu. Program si pro nás připravil tým kněží a sester z institutu SdS, kteří s námi byli také na jaře na pouti v San Giovanni Rotondo u otce Pia.
Každý den jsme začínali společnou modlitbou. Ta nás provázela po celý pobyt. Rozjímali jsme nad Božím slovem – představovali si, jak se lidé asi cítili, co dělali, na co mysleli nebo, co kdybychom byli přímými účastníky děje právě my. Modlili jsme se růženec, adorovali Ježíše, mohli přistoupit ke svátosti smíření, slavit společně mši sv... Večer jsme celý den zakončili modlitbou examen, při které bylo dost času se zamyslet, co jsme vlastně prožili, a co bychom rádi v dalším dni učinili jinak.
Před celou akcí jsme si mohli sami napsat, jaká témata bychom rádi probírali. Proto si každý z kněží připravil jednu katechezi na zadané téma. Začali jsme tématem modlitby, jak se modlit, proč, kdy, naše zkušenosti...
Dále jsme se zamýšleli nad sebepřijetím, o kterém nám také na dálku povídala představená ženské větve SdS Simona Abate, formou videokonference z Itálie. Její slova byla velmi přívětivá a povzbuzující. Povídala, jak žít sami se sebou, s Ježíšem a s druhými. Jak v nich nalézat Ježíše. A nakonec nás vyzvala, ať jí napíšeme, až pocítíme milosti, které jsme během pobytu načerpali. Dle jejich slov si pro každého z nás otec Pio připravil malý dárek.
Dalším tématem bylo naše povolání. Zamýšleli jsme se nad tím, jak rozlišit naše povolání, jak se na něj připravit, jak ho přijmout.
Během celého pobytu jsem společně prožili různá dobrodružství, v čerstvě napadlém sněhu na pouti do Jimramovských Pasek, do kaple Narození Krista. Po příjezdu na místo pro nás Pán připravil zkoušku, a to v podobě náhlých zdravotních komplikací jedné z účastnic. Po boku s Ježíšem jsme ale vše ustáli. Elišku odvezla záchranka do nemocnice, kde se o ni pěkně starali a my jsme pokračovali v naší jízdě, tentokrát za Duchem Sv. v podobě „komentované“ bohoslužby.
Další putování si pro nás nachystali kněží v pátek, a to Křížovou cestu, která se nakonec nezdařila podle představ, ale výlet v husté mlze stál za to. Ti, kdo zůstali ze zdravotních důvodů na faře, se rozhodně nenudili, modlitbu křížové cesty stihli, přidali růžence, adoraci a zadělali na výborný jablečný štrůdl. Velkou milostí pro nás byla přítomnost relikvií sv. Terezie z Lisieux a otce Pia.
Kromě duchovního programu jsme společně jedli, vyprávěli vtipy, hráli hry.
Večery jsme pak trávili sdílením našich zkušeností s živým Bohem podle toho, kdo byl s kým na pokoji.
Dle mého názoru to byl požehnaný a dobře zainvestovaný čas. Nejen já ale i ostatní účastníci dle zpětné vazby byli plni dojmů a dojetí: „V Jimramově jsem prožila nádherné dny plné radosti, společenství skvělých lidí a duchovního naplnění. Na začátku pobytu někteří pronesli, že si sem jedou odpočinout. Já jsem do Jimramova s tímto očekáváním sice nejela, ale nakonec mám pocit, že jsem si tam velmi odpočala a dostala sílu vykročit zpátky do své každodenní rutiny“.
Myslím si, že je na místě, abych za všechny poděkoval organizátorům za tuto akci, za jejich přístup k celému programu a k nám (žádné nestíhání a nervozita z vás cítit nebyla) a také Pánu, za milosti, které si pro nás během pobytu připravil.
Bože a SdS moc děkujeme.