[ Autor: Mons. Pierino Galeone, padre; redakční úvodník z časopisu Servi della Sofferenza, 2009/1 ]
Co je to vlídnost? Italsky se řekne vlídnost "affabilitá". Slovo „affabile“ - tj. vlídný - pochází z latinského „fateor“ – hovořit, odkud vychází slovo „favella“; dokonce snad pochází i z řečtiny. Vlídnost je způsob, kterým hovoříme s bližním. Nejde tady jistě o italštinu či jiné jazyky, protože slovo vychází ze srdce. Vlídnost spočívá v mluvě, avšak velmi relativně, protože „čím srdce přetéká, to ústa mluví“. Slovo vychází ze srdce a srdce znamená „mysl“, v níž se nachází osoby a věci, které jsou milovány. Mohli bychom říci, že slovo vychází z lásky: kolik máš lásky, tolik vlídné je tvé slovo.

[ Autor: Mons. Pierino Galeone, padre; redakční úvodník z časopisu Servi della Sofferenza, 2008/12 ]
Bůh je náš Stvořitel. My – tvorové – jsme však byli již od počátku velmi slabí, křehcí, neposlušní. Zhřešili jsme, a tak jsme se stali Božími nepřáteli. Přestože jsme se od Pána vzdálili, chtěl se on přiblížit k nám, chtěl přijít k nám, být s námi. Co nás však vyburcovává  z poklidu je toto: Bůh, Stvořitel nebe i země, ten, který mohl klidně člověka zničit, jej dál nechal žít.

[ Časopis Servi della Sofferenza, 2008/11, článek redakce ]
Malé věci jsou skutky, které se podle subjektivního kritéria týkají pokorných, jednoduchých a málo důležitých aktivit. Obvykle jsou to skutky, které bývají nutně opakovány v běžné každodennosti. Důsledkem toho mohou denně se opakující malé věci snadno unikat pozornosti i praxi.