Naše účast na Celostátním setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou

V pátek 17.8. jsme se, zástupci mužské a ženské komunity Servi della Sofferenza, vydali brzy ráno za mladými do Žďáru, abychom s nimi mohli být i jinak než duchovně.

V ranních hodinách probíhaly paralelně na mnoha místech modlitební skupinky. Jedna z nich s názvem „Modlitba za trpící a nemocné“ byla moderována námi. Konala se formou adorace. V četbě, zpěvu, ale i u modlitby vlastními slovy se mladí aktivně zapojovali. Vzhledem k překvapivé účasti jsme usoudili, že dnešní mladé generaci trpící lidé nejsou lhostejní. Dosvědčily to i zaznívající prosby vycházející z jejich srdcí.

Účastníkům „naší“ ranní skupinky jsme tak během modlitby mohli představit podstatu spirituality otce Pia, naši spiritualitu: modlit se a nést svůj kříž po příkladu Krista ve prospěch trpících bratří na těle i na duchu (srov. Mt 16, 24 „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“).

Mladí byli pozváni připojit se do modlitebního společenství otce Pia s možností sdílet svou víru i prostřednictvím internetu na stránkách www.signaly.cz/modlitebnispolotcepia.

Po velmi pěkné společné modlitbě s mladými jsme se, sestry a bratři, vydali na návštěvu jednoho nemocného kněze do nedaleké farnosti a na zpáteční cestě jsme se zastavili ve Slavkovicích v kostele Božího milosrdenství, kde je v oltářní desce uchovávána relikvie našeho drahého otce Pia z Pietrelčiny.

V odpoledních hodinách měl otec Karel Orlita pro mladé jednu z mnoha souběžně probíhajících přednášek o modlitbě. Konala se v sále Městského úřadu ve Žďáru. Jak již název „Modlitba s Marií“ napovídá, obsahem přednášky otce Karla byl pohled na příklad Matky Ježíšovy, její disponibilitu ve vůli Boží, její postoj, kdy v srdci uchovávala všechno, co jí bylo řečeno...

Maria vlastně stále rozjímala. Z rozjímání měla sílu konat a její skutky svědčí o její víře a stálé připravenosti být ve vůli Boží. Ježíš Marii svěřil nás, celé lidstvo a ona je naší maminkou, která nám pomáhá, něžně usměrňuje, vede a často v Církvi uznaných zjeveních prosí o modlitbu. Buďme její dobré děti, naslouchejme jí, rozjímejme Slovo Boží, modleme se spolu s ní růženec za spásu světa! Ona pro nás chce jen to nejlepší – věčné štěstí, Ježíše.

Při tomto společném apoštolátu obou větví naší duchovní rodiny - bratří i sester SdS - jsme mohli prožít radost ze spolupráce a zakusit jedinečnost nám všem vlastního charismatu Služebníků utrpení.

Lucie Chytilová