Pouze jestliže se zamiluješ do Ježíše, poznáš Ježíše!

Konečně jsme se opět po roce, po dlouhém cestování auty, ocitli 22. srpna v San Giovanni Rotondu v Itálii, abychom se zúčastnili každoročních exercicií. Byla to pro nás velká nezasloužená milost, být znovu osobně více dní v blízkosti drahého otce Pia a představených Institutu a Sdružení SdS, našeho zakladatele „Padre“ Pierina Galeone, spoluzakladatelky „Madre“, vikáře dona Emanuele a ostatních bratrů a sester z Itálie, Švýcarska, Rakouska, Německa, Slovenska.

Padre pokračoval v duchu exercicií institutu a snažil se nám přiblížit, co to znamená poznat Ježíše a zamilovat se do Něj. Nebo lépe řečeno, bez toho, aniž bychom se zamilovali do Ježíše, Jej nemůžeme poznat. Můžeš se modlit, chodit do kostela, vykonat nějakou pouť a přesto nemusíš mít vztah s Ježíšem, zkušenost s Ním. A hned v první přednášce o tom, jak poznat, milovat a sloužit Bohu, Padre vysvětloval, jak na to.

Duchovní život přirovnal k výstupu po jednotlivých schodech, po kterých stoupáme skrze víru k Bohu a náš první krok na první schod přirovnal k záblesku víry, který toto stoupání předchází. Na této cestě nám však brání pokušitel, zlý duch a pokud mu začneme naslouchat, nevystupujeme dál, zastavíme se a můžeme si začít myslet: to není pro mne, je to namáhavé, myslím si, že už jsem došel, to mi stačí. A tak postupně ztrácíme smysl pro nadpřirozené skutečnosti.

Abychom se tohoto duchovního stavu vyvarovali, je potřeba opouštět špatnou mentalitu světa, poznávat více Ježíše jako milující osobu skrze víru, naslouchání a poslušnost Jeho slovu. Objevovat Boha jako jediné dobro – Lásku, kterou nám daroval v Ježíši, a tou samou láskou Jej milovat a bližní kolem nás. Také Padre poukázal na důležitost pokory, obléci se do pokory (.srov. 1.Petr 5,5) a vytrvat.

Během exercicií v nás Padre vzbudil otázku: „Proč jsem stále na tom výchozím bodě, na tom prvním, druhém schodku? Proč stále znovu a znovu padám?“

S velkou závažností jsme si tedy uvědomili, jak moc je důležité vytrvat na cestě modlitby, bdělosti a vyhýbání se příležitostem, které vedou ke hříchu. Přílišné váhání v těchto věcech, přešlapování na jednom místě, prodlévání, nerozhodnost a zmatek, jsou velmi nebezpečné pro náš duchovní život. Ztrácíme sílu, oslabí se naše víra a pomalu začneme opouštět Boha a svoje povolání. Přilneme přespříliš k věcem tohoto světa.

Ježíš je však silnější než satan, zvítězil nad ním, a nad jeho pokoušením, a pokud chceme kráčet po schodech duchovního života nahoru, musíme se více přiblížit Ježíši, Panně Marii, otci Piovi, svatým. Padre nám přiblížil Pannu Marii také jako věrnou služebnici Páně, jako naší Matku a nás jako její duchovní děti. Její duchovní mateřství osvětlil hlubokým rozjímáním nad obrazem ukřižovaného Ježíše na Kalvárii, kde stojí Matka Boží pod křížem spolu s učedníkem Janem. „Potom řekl tomu učedníkovi: ,Hle, tvá matka!‘ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.“ (Jan 19,27).

Padre vyzdvihl také důležitost modlitby růžence, což jsme mohli vnímat skrze meditaci o radostných, bolestných a slavných tajemstvích. Příkladem oddané modlitby růžence je pro nás sám otec Pio, který se ji denně neustále modlil..

Jako každoročně, tak i letos, byla vyvrcholením exercicií slavnostní mše svatá za účastí kněží Institutu Servi della Sofferenza, během které kandidáti před Padre složili příslib čistoty, chudoby a poslušnosti, podle svého životního stavu. Někteří tak vstoupili do dvouleté zkušební doby, aby zakusili žít podle spirituality našeho charisma Služebníků utrpení, jiní se již po této zkušební době trvale začlenili do Sdružení.

I my máme obrovskou radost z nových pěti kandidátů, manželů Blažkových, paní Aničky, Růženky a Lukáše, kteří pomyslně vystoupili na další schodek svého duchovního života štědrým rozhodnutím následovat Pána a darovat mu tak svůj život.

Závěrem homilie této slavnostní mše svaté Padre povzbudil kandidáty a nové členy Sdružení těmito slovy:
„Nesmíte dbát více na zlého ducha, na svět, to náležení (Ježíši) musí být definitivní. Jestliže vy náležíte ke Služebníkům utrpení, náležíte otci Piovi, otec Pio Panně Marii a patříte Bohu a Ráji. Zůstávejme ve spojení s otcem Piem, který nám určitě den po dni bude stát po boku, abychom mohli být důslední v těchto závazcích, které jsme přijali, abychom svědčili před nebem a před církví, před celým lidstvem a světem, že skutečně náležíme do Božího Království a Nebeskému Otci.“

Jsem přesvědčena, že tato slova nepatřila jen novým členům Sdružení, ale také nám všem ostatním, za která Padremu moc děkujeme a také se podle nich budeme snažit řídit.

Novým kandidátům pak přejeme hodně síly a světla Ducha svatého na jejich další cestě životem, zvláště té duchovní!

Auguri – blahopřejeme!

Kestlerová Taťána